7. den - We are free
Bílí nosorožci u jezera Nakuru byli opravdu bílí, plameňáci zase růžoví a lvi si nás nevšímali. Po návratu z NP definitivně opouštíme ostatní běloušky. Řidič - frája spolu s dalšími černými panáčky bojuje o poslední dolary. Výměna peněz neproběhla, podvod se nezdařil. Probíhá jedna z mnoha modelových situací nazvaná: Jak obrat bělouše o jeho dolary. Všichni se nás snaží přesvědčit, že probíhá stávka řidičů autobusů, nutí nás odjet taxíkem se strašlivým páchnoucím týpkem za pouhých 200 dolarů. Kreténi!!! Naštvané se v poslední chvíli rozhodujeme vrátit do Nairobi s ostatními. Po pěti minutách jízdy jsme odloženy u pumpy, kde staví autobusy do Kisumu k Viktoriinu jezeru. Autobus přijel, ale je full. Procházka mezi odpadky nás příliš nepovzbudila, V. má zánět nosohltanu, já alergii na Afriku. Jakýsi Ind v krámku s autodíly nám nabízí pomoc. Autobusy jezdí, nezbytní pomocníci řidičů lákají cestující a snaží se je přesvědčit, že právě oni jsou nejrychlejší.
Frčeli jsme neuvěřitelnou rychlostí, projeli dva tropické lijáky, propláchly si bágly přivázané na střeše autobusu, minuli plantáže čaje. Hotel Mona Lisa v Kisumu. Na autobusáku mi byl odcizen menší obnos, strašlivě zuřím. V. odběhla vyfotit dítě válející se v prachu a já, obklíčena černými chlapci a dohadující se o ceně taxi a hotelů, byla nepozorná.
Na spojených postelích jsme postavily stan a chráněny před malaritickými komáry usínáme. Zítra uvidíme 3. největší jezero na světě.

8. den - Nemáme peníze, neteče voda
Vodu jsme vyškemraly v místní pekárně. Nemáme šilinky, nemůžeme si ji koupit. Všechny banky, střežené i dnes vojáky s obušky, jsou closed. Město je o poznání čistší. Díky V.se ocitáme v kukuřici na kolejích, které údajně vedou až k břehům jezera. Dva místní obyvatelé neurčitého věku nám ukázali jakousi stoku, kde měly plavat ryby. Bála jsem se jenom hodně a trvala na okamžitém návratu na základnu. Zítra je pondělí, budeme mít prachy! Hurááá!!!

9. den - Voda neteče a nepoteče
Vyfasovaly jsme barel s vodou. Banky v 9 hod. ještě zavřeny. Hakuna matata = No problem! Oblíbené to heslo všech, vždy a všude. V místním muzeu objevena flóra a fauna okolí jezera: strašlivě jedovatí hadi, želvy se skládacím krunýřem, krokodýli za drátěným plůtkem, rybky, co známe z našich akvárií, obydlí kmene Luo, kteří se živí rybolovem. Každá s žen má svůj domeček, ta nejoblíbenější pak nejhezčí.
Zpět do hotelu opět pěšky. Na základně jsme vypily každá litr vody. Zítra přijede asi pan prezident, všude se připravují vlajky, auta a boty, které si čistotní Keňané neustále drhnou, se lesknou. Úspěšně odeslána zpráva domů, slečna zacházela s počítačem asi poprvé.